Aya

Paranoia? Jako typicky představovaný strach, že tě někdo pronásleduje? Ne! I když... Možná... Ale jinak... Už to trvá skoro rok, ne-li déle, a ty pořád máš ze všeho nepřirozeně velký strach, ne jen z věcí, které jsou pro tebe nové, neznámé, jako třeba, že nejsi schopná jít s klukem ven, ale ani rozkliknout zprávu od něho, rozhodně ne hned, ale i strach, neskutečný strach, z tobě dobře známých věcí, strach z věcí, které se opakují třeba i po tisícé, a do toho se mísí strach z toho, že věci, co se ti dějí, ty hezké věci, se nestávají proto, že to tak má být, ale proto, že tím někdo něco sleduje, a že ať je to teď sebekrásnější, zanedlouho zjistíš, že je to jen něčí intrika... Bojíš se, že krásné věci okolo tebe ovlivňují tví blízcí, kteří možná nejsou úplně tak tví blízcí, ale jen moci/pomsty/čehokoliv chtivé svině...